il-laqueo , āvi, ātum, āre (in u. laqueo), verstricken, umgarnen, I) eig.: volucres, Prud. cath. 3, 41. – II) übtr.: saevos navium duces, Hor. carm. 3, 16, 16: illaqueatus omnium legum ...
illaqueātio , ōnis, f. (illaqueo), das Umgarnen, Isid. epist. 6, 3.